Malé zážitky #2

Naše kamarádka Anna, výměnná studentka z Německa, slavila narozeniny na ledě. Následně, jsme všichni šli všichni do oblíbeného fastfoodu Fredy's.

Mé Halloweenské sladkosti jsem poslala poštou mojí třídě. Díky za super selfie, pane profesore!

S Gustavem máme společnou hodinu biologie. Naše paní učitelka si o nás myslí, že jsme geniální, jelikož jsme vždy se zadanou prací hotovi rychleji než ostatní. Takhle trávíme zbytek hodin.

Foceno 9. prosince.

První štrůdl! Byl to úspěch, který zmizel do dvou dnů...

Před Vánocemi můžete ve škole pro své kamarády i nepřátele koupit takzvaná Vánoční přání. Jsou to různé sladkosti nebo píseň. Studentská rada to pak později rozdá a školní sbor Vám zazpívá, což je pro Vás ve většině případů trapné, jelikož Vás posadí před tabuli, obestoupí a začnou zpívat jen pro Vás. Já jsem dostala "sněhovou kouli" (popcorn obalený v mashmallows) a cookies.

Mamka mě vzala podívat se na domy v okolí, které jsou proslulé Vánočním osvětlením. Šílenství.

S mamkou jsme vyráběly nový věnec. Myslím, že se povedl. Větší sranda byla ten věnec věšet..

S Carinne a mamkou jsme pekly cukroví. Z toho co jsem zažila/viděla jsem pochopila že Amerika nemá typické Vánoční cukroví, tudíž pečou všechno možné.

Mamky práce... "Dirty Snowballs" v podstatě Oreo sušenky v bílé čokoládě.

Můj malý žertík, mamka se smála, až brečela!

Nemohu se nabažit Vánočního stromku! Je víc než 2x vyšší než jsem já!

Ramsey je pes hlídač, ale také má své slabé chvilky...

Vánoční párty mé organizace

V sobotu 12. prosince se u nás doma pořádala Vánoční párty ISE (International Student Exchange, má organizace). Měli jsme za povinnost přinést White elephant gift, což je dárek, se kterým se následně hraje výměnná hra, kde se dárky různě "kradou" a vyměňují, plus jsme měli upéct tradiční Vánoční cukroví typické pro naší vlast. (Děkuji babičce za recepty!).
Sešli jsme se skoro všichni studenti z Wichity a okolí, kteří spadáme pod ISE. V instrukcích jsme měli slavnostní oblečení, což většina studentů nepochopila... A tak jen pár lidí bylo slavnostně oblečeno. 

Hráli jsme společenské hry, zpívali Vanoční koledy ve všech možných jazycích, a také jsme si navzájem vyměnili  cukroví. 

Byla to už druhá akce, kde jsme se sešli a moc jsme si to užili!

Byla jsem na sebe hrdá, ale ve skutečnosti to slepované cukroví je enormně veliké, jelikož Amerika nemá malá vykrajovátka...

Všichni studenti ISE z Wichity a okolí.

Před výměnou cukroví; Alisha nadšená z toho všeho jídla.

Zpívání koled u obrovského Vánočního stromku (přes 4m vysoký).

Před výměnou tzv. White elephant dárků.

Společenské hry a můj umělecký dům!

Vánoční výzdoba před hlavním vchodem do domu a nějaké šílené výměnné studentky.

První stonání a prvně na váze

Když přestanete počítat a nevíte, jak dlouho už tu jste, to je známka toho, že už jste se začlenili do rodiny. Dnes je to 4 měsíce, co jsem přijela, čemuž se mi nechce věřit a prvně jsem tu marodila. Každý den tu poznávám nové situace a věřte mi, nikdo nechce marodit sám, tedy nikdo nechce marodit a být sám. Radši ani nebudu popisovat co mi bylo, věřím, že si to všichni umíte vybarvit sami... Ale byl pro mě šok, že se o mě nikdo nestaral a tím nemyslím obskakování, ale obyčejné zaťukání na dveře s otázkou:,, Jak ti je?". To byla má první slabá chvilka, kdy jsem si přála být radši doma, kde by mi tatínek nebo ségra uvařili čaj. Po třech dnech v posteli a po prvním zameškaném dni školy, jsem se doplazila do školy a hned první hodinu jsem od učitelky dostala celou krabici kapesníků.. Musela jsem vypadat krásně!

Mimochodem, prvně jsem se tu vážila a už mám pět kilo navíc hahaha, sakra!

Americké Díkůvzdání

Americké svátky a tradice jsou jedny z hlavních věcí, na které se v průběhu tohoto roku těším nejvíce. Na Den díkůvzdání jsem se těšila dlouho a měla jsem přehnané představy, jaké najdete ve filmech. V podstatě je to den, kdy se k poledni sejde celá rodina a když říkám celá, tak myslím úplně celá (k nám domu přišlo přes dvacet lidí a já si pak mám pamatovat jména...) a společně poobědvá a posedí pár hodin. Já jsem se probudila krátce před polednem-"ups" a v celém tom zmatku mám z tohoto dne jen jedinou fotku a to samozřejmě jídla. Měli jsme neuvěřitelnou hostinu, ale dá se říct, že zhruba polovina mi nechutnala. Krocan, sladké brambory ani dýňový koláč mě nenadchli a šťouchané brambory máme u nás lepší. Za to čokoládový koláč, všelijaké saláty, nádivka a fazole byli božské.