neděle 20. prosince 2015

Malé zážitky #2

Naše kamarádka Anna, výměnná studentka z Německa, slavila narozeniny na ledě. Následně, jsme všichni šli všichni do oblíbeného fastfoodu Fredy's.

Mé Halloweenské sladkosti jsem poslala poštou mojí třídě. Díky za super selfie, pane profesore!

S Gustavem máme společnou hodinu biologie. Naše paní učitelka si o nás myslí, že jsme geniální, jelikož jsme vždy se zadanou prací hotovi rychleji než ostatní. Takhle trávíme zbytek hodin.
Foceno 9. prosince.

První štrůdl! Byl to úspěch, který zmizel do dvou dnů...

Před Vánocemi můžete ve škole pro své kamarády i nepřátele koupit takzvaná Vánoční přání. Jsou to různé sladkosti nebo píseň. Studentská rada to pak později rozdá a školní sbor Vám zazpívá, což je pro Vás ve většině případů trapné, jelikož Vás posadí před tabuli, obestoupí a začnou zpívat jen pro Vás. Já jsem dostala "sněhovou kouli" (popcorn obalený v mashmallows) a cookies.

Mamka mě vzala podívat se na domy v okolí, které jsou proslulé Vánočním osvětlením. Šílenství.

S mamkou jsme vyráběly nový věnec. Myslím, že se povedl. Větší sranda byla ten věnec věšet..

S Carinne a mamkou jsme pekly cukroví. Z toho co jsem zažila/viděla jsem pochopila že Amerika nemá typické Vánoční cukroví, tudíž pečou všechno možné.
Mamky práce... "Dirty Snowballs" v podstatě Oreo sušenky v bílé čokoládě.
Můj malý žertík, mamka se smála, až brečela!

Nemohu se nabažit Vánočního stromku! Je víc než 2x vyšší než jsem já!

Ramsey je pes hlídač, ale také má své slabé chvilky...



neděle 13. prosince 2015

Vánoční párty mé organizace

V sobotu 12. prosince se u nás doma pořádala Vánoční párty ISE (International Student Exchange, má organizace). Měli jsme za povinnost přinést White elephant gift, což je dárek, se kterým se následně hraje výměnná hra, kde se dárky různě "kradou" a vyměňují, plus jsme měli upéct tradiční Vánoční cukroví typické pro naší vlast. (Děkuji babičce za recepty!).
Sešli jsme se skoro všichni studenti z Wichity a okolí, kteří spadáme pod ISE. V instrukcích jsme měli slavnostní oblečení, což většina studentů nepochopila... A tak jen pár lidí bylo slavnostně oblečeno. 
Hráli jsme společenské hry, zpívali Vanoční koledy ve všech možných jazycích, a také jsme si navzájem vyměnili  cukroví. 
Byla to už druhá akce, kde jsme se sešli a moc jsme si to užili!

Byla jsem na sebe hrdá, ale ve skutečnosti to slepované cukroví je enormně veliké, jelikož Amerika nemá malá vykrajovátka...


Všichni studenti ISE z Wichity a okolí.

Před výměnou cukroví; Alisha nadšená z toho všeho jídla.


Zpívání koled u obrovského Vánočního stromku (přes 4m vysoký).

Před výměnou tzv. White elephant dárků.

Společenské hry a můj umělecký dům!



Vánoční výzdoba před hlavním vchodem do domu a nějaké šílené výměnné studentky.


středa 2. prosince 2015

První stonání a prvně na váze

Když přestanete počítat a nevíte, jak dlouho už tu jste, to je známka toho, že už jste se začlenili do rodiny. Dnes je to 4 měsíce, co jsem přijela, čemuž se mi nechce věřit a prvně jsem tu marodila. Každý den tu poznávám nové situace a věřte mi, nikdo nechce marodit sám, tedy nikdo nechce marodit a být sám. Radši ani nebudu popisovat co mi bylo, věřím, že si to všichni umíte vybarvit sami... Ale byl pro mě šok, že se o mě nikdo nestaral a tím nemyslím obskakování, ale obyčejné zaťukání na dveře s otázkou:,, Jak ti je?". To byla má první slabá chvilka, kdy jsem si přála být radši doma, kde by mi tatínek nebo ségra uvařili čaj. Po třech dnech v posteli a po prvním zameškaném dni školy, jsem se doplazila do školy a hned první hodinu jsem od učitelky dostala celou krabici kapesníků.. Musela jsem vypadat krásně!

Mimochodem, prvně jsem se tu vážila a už mám pět kilo navíc hahaha, sakra!

úterý 1. prosince 2015

Americké Díkůvzdání

Americké svátky a tradice jsou jedny z hlavních věcí, na které se v průběhu tohoto roku těším nejvíce. Na Den díkůvzdání jsem se těšila dlouho a měla jsem přehnané představy, jaké najdete ve filmech. V podstatě je to den, kdy se k poledni sejde celá rodina a když říkám celá, tak myslím úplně celá (k nám domu přišlo přes dvacet lidí a já si pak mám pamatovat jména...) a společně poobědvá a posedí pár hodin. Já jsem se probudila krátce před polednem-"ups" a v celém tom zmatku mám z tohoto dne jen jedinou fotku a to samozřejmě jídla. Měli jsme neuvěřitelnou hostinu, ale dá se říct, že zhruba polovina mi nechutnala. Krocan, sladké brambory ani dýňový koláč mě nenadchli a šťouchané brambory máme u nás lepší. Za to čokoládový koláč, všelijaké saláty, nádivka a fazole byli božské.


úterý 24. listopadu 2015

Malé zážitky


Rozhodly jsme se ostříhat naší zarostlou fenu Cocoa. Byla to zábava pro celou rodinu!


Cocoa v bikinách.


Ve výtvarném centru jsme zdobily perníková domečky.


Součástí výtvarného centra je i IQ park.


Ve škole jsme slavili Gustavovi narozeniny (17). ..mé tyramisu se nedalo pozřít...


Táta mě vzal létat! BOŽÍ!


Začaly jsme se sestrami plést. Tak už jsem vybavená na zimu.

Školní muzikál Aida

Podala jsem přihlášku do školního muzikálu do kostýmové skupiny, jelikož mě baví šít a nejsem začátečník. Čirou náhodou mě vybrali, asi pro mé božské dovednosti! Všichni mi říkali, že je to zábava a sranda, ale opak byl pravdou, kterou jsem si nakonec užila. První dva měsíce jsem ve škole trávila úterní a čtvrteční odpoledne od 6 do 9 Pro ty kdo to neví, já chodím spát kolem desáté, nebo se o to alespoň pokouším, tudíž dorazit domu 9:15 není nic, na co jsem byla zvyklá. Kdo nezažil to co já zažila v produkčním týdnu nepochopí. Děti, co si stěžují, že škola je moc dlouhá, by jsi to měly vyzkoušet. Prakticky jsem ve škole žila, jelikož jsme museli být ve škole od 4 do 10 a škola mi končí v 2:55. Bylo nesmyslné jezdit domu na půl hodinky, tudíž jsem ve škole byla víc než doma a to včetně víkendu. Byla jsem neuvěřitelně unavená, každou sebemenší chvilku, kterou jsem mohla jsem spala, jako malé dítě.
Na muzikál jsem slyšela jen pozitivní ohlasy, všem se to moc líbilo a slyšela jsem, že kostýmy byli úžasné!

Nemohla jsem najít žádné fotky, tak se alespoň můžete podívat na Aidu na facebooku
https://www.facebook.com/events/1534280460196157/

středa 4. listopadu 2015

Halloween

Halloween byl jeden ze svátků, na které jsem se těšila nejvíce. A měla jsem řádný důvod! Přípravy na Halloween v celém sousedství začali už tři týdny předem, ale ne všichni tento svátek slaví. Má hostitelská rodina Halloween miluje a tak jsme vyzdobili celý dům z venku i zevnitř. Následně jsem se sestrami vyřezávaly dýně. Byla jsem na svou poměrně hrdá, na první pokus to dopadlo docela dobře.
V sobotu to celé začalo, zvolila jsem kostým pop art girl a následně jsme ještě za světla (jelikož jsme nevěděli, že se chodí za tmy... tragédi, haha) vyrazily koledovat s kamarádkou Elin (sousedka; výměnná studentka z Norska). Někteří byli štědří, někteří méně každopádně svou gigantickou kořist nechci, ani nemám šanci sníst, nechte se překvapit co jsem s tím udělala...
Potkali jsme lidi, kteří měli komentáře k našemu věku. Někteří si mysleli, že jsme je neslyšely a někteří nám to řekli přímo do očí. Je pravda, že jsme silně překračovaly průměrný věk, ale trapné nám to nebylo. Zkrátka jsme si chtěly svůj první Halloween užít se vším všudy.

Vyřezávání dýní.

Cocoa šla za upíra.

Mé umělecké dílo!

Já a Elin těsně před koledováním-ještě bylo světlo...


Jedlá část mé kořisti, dále jsme vykoledovali různé blbůstky s motivem Halloweenu.



Líný víkend 24.-25.říjen

Tak jsem zrovna zjistila, že došlo k chybě při publikování tohoto příspěvku. Tudíž tento článek je za minulý víkend 24.-25. října.

Vlastně se toho moc nedělo, proto líný víkend, ale mám pár fotek, které jsem chtěla přidat.
V pátek jsme šli na poslední zápas amerického fotbalu. Bylo to v duchu pyžam, tudíž jsem šla ve svém dupačkovém jednorožci. Prohráli jsme, jako vždy, alespoň pro jednou to bylo těsně, užili jsme si to! 
V sobotu večer jsme měli na programu drive-in kino. Dávali Hotel Transylvánie 2, Petr Pan a ten třetí film si už nepamatuji. Každopádně byla příšerná zima a dál jak do půlky druhého filmu jsem to nedotáhla, haha... Probudila jsem se pred domem, kdy mě mamka vzbudila, ať si jdu lehnout do postele.


Ramsey a psí máma.

Den před touto hrou si Carinne nechala vytrhnout osmičky.. Jinak není baculatá.

I Sherman s nami šel do kina! 


A teď si jdu vyřezat svou první Haloweenskou dýni!

úterý 20. října 2015

Krásy Kansasu


Zrovna mě můj šofér veze do školy... Na tohle se lehce zvyká.


Tuhle fotku jsem vyfotila na dálnici po cestě z KC do Wichity. 

neděle 18. října 2015

Kej sí, Worlds of Fun!

Řeklo se, že vyrazíme v 8:30. Jak to určitě všichni znáte, vyrazit včas se nikdy nepovede a tento výlet nebyl vyjímkou. Tudíž o hodinu později jsme se konečně vypravili na cestu. Musím přiznat, že když takhle někam cestujeme, ve většině případů netuším co tam budeme dělat, kde budeme spát, atd. Věděla jsem, že jedeme do zábavné. ho parku. Opravdové horské dráhy, strašidelné domy, příšerná zima, chutné avšak nezdravé jídlo (jak jinak), a hodiny čekání na jakoukoliv atrakci, další nezapomenutelný zážitek. Věta, která dokonale popisuje včerejší den. Za celý den (12:00-22:00) jsme stihli !ŠEST! jízd, oběd, večeři a přehlídku strašidel. Ale každá jízda stála za ty hodiny čekání. Zjistila jsem, že mám neuvěřitelně pronikavý jekot a také, že když otevřete ústa v rychlosti 60m/h (miles/hour) budete mít poslintaný celý obličej. Ano i tak rychlé jízdy tam byly.

Poznala jsem Macaeliny rodiče.


Macaela s maminkou.

Jízda, kde jsem málem přišla o telefon, haha..






středa 14. října 2015

Homecoming tanec!

Musím uznat, že to byl zatím jeden z nejpovedenějších dnů tady v USA. Homecoming dance je v podstatě více formální diskotéka ve škole. Vše začíná tím, že se Vás někdo zeptá, zda-li byste nechtěla strávit tento večer po  jeho boku (pokud jste dívka pochopitelně). Není pozvání jako pozvání, tady se to bere vážněji než u nás. Ve většině případů to zahrnuje překvapení, dárek, a nápis s otázkou ve stylu:,,Prokážeš mi tu čest a budeš mé Homecoming rande?". Mě se zeptal kamarád ze školy tímto způsobem.

Ještě před Homecoming tancem jsme se sešli se skupinou kamarádů u nás doma a v našem sousedství jsme nafotili fotky, jak všech, tak i po párech. Po focení následovala večeře u nás, měli jsme lasagne a byla to neuvěřitelná sranda! Po večeři jsme vyrazili do školy. DJ byl tragický, ale kromě toho jsme si to moc užili a místo after party jsme se vrátili k nám a šli jsme do bazénu a vířivky a opékali jsme s´mores (opečený marshmalow, čokoláda v sušence). 



Celá naše parta; zleva: Marianna, Grant, Natalia, Martina, Kristie, Gustavo, Bryan, Marintia, Lída


Mé krásné sestry, Carinne a Anna.


S mamkou a taťkou.


"Pojďme předstírat, že umíme hrát na klavír."