Je to jen seznam věcí, úchylností které mě překvapily, a které jsem s Vámi chtěla sdílet pro pobavení!
-První věc, které jsem propadla i já jsou termosky/láhve na nápoje. Je to nebezpečný koníček zvláště pro výměnné studenty z hlediska skladnosti, finanční stránky a také, jak to má pak člověk odvézt domu...
-Trička. To je nemoc. Američané si nechávají vyrábět trička ke každé příležitosti, ať už je to jakkoliv nepodstatná událost. Naštěstí pro mě se v tomto případě umím držet zpátky a triček z různých zážitků mám jen 7.
-Výběr jídla. Američané jsou schopní jet přes půl města pro led, jen proto, že Sonic(fastfood) má údajně lepší led. No já osobně v tom rozdíl nevidím ani nechutnám.
-K ledu se také pojí ledové tříště. Ať už je léto nebo zima, kterou jsme bohužel letos neměli, tříště se tu srkají denně. Nezáleží ani na tom, kolik je hodin, většina fastfoodů má otevřeno nonstop...
-Věřte, či ne, nejsme jediný národ tragédů s ponožkami v sandálech! Až na ten rozdíl, že tady to frčí mezi mladými a starší už by si to na sebe nevzali.
-IHOP. International House of Pancakes, aneb prostě snídaňový podnik si tu zamilujete ihned při první návštěvě. Také mají otevřeno nonstop, tudíž tu brzy ráno najdete střízlivějící a většinou podivné osoby.
-Předvařené jídlo je tu mým denním chlebem. Osobně se mi to nechutí a tak vařím čas od času sama a z čerstvých ingrediencí. Nevěřila jsem vlastním uším, když se mě kamarád zeptal "Co je tohle?" a prstem ukazoval na hlávku česneku.
-Z takzvaných "chubbies" kraťasů se mi podlamují kolena. Jsou to kraťasy více než nevhodně krátké pro pány, ovšem jsou tu velice populární, a tak se bavím při každodenní přehlídce "chubbies" a pánských kuřecích nožek.
-Mexické jídlo. Spíš Americká verze mexického jídla, kterou jsem si nezamilovala, ale má rodina to miluje.
PS. Musím se přiznat.. Vy co mě sledujete na Snapchatu víte, jak tragicky dopadl můj pokus o vánočku. Těsto mi vůbec nevykynulo, ale i přesto jsem se rozhodla smotat cosi co připomínalo vánočku a upéct to. TO bylo tvrdé jako vytuhlý cement a nedalo se to pozřít, babičky by se mi vysmály, ještě že nemají Snapchat, haha..
-K ledu se také pojí ledové tříště. Ať už je léto nebo zima, kterou jsme bohužel letos neměli, tříště se tu srkají denně. Nezáleží ani na tom, kolik je hodin, většina fastfoodů má otevřeno nonstop...
-Věřte, či ne, nejsme jediný národ tragédů s ponožkami v sandálech! Až na ten rozdíl, že tady to frčí mezi mladými a starší už by si to na sebe nevzali.
-IHOP. International House of Pancakes, aneb prostě snídaňový podnik si tu zamilujete ihned při první návštěvě. Také mají otevřeno nonstop, tudíž tu brzy ráno najdete střízlivějící a většinou podivné osoby.
-Předvařené jídlo je tu mým denním chlebem. Osobně se mi to nechutí a tak vařím čas od času sama a z čerstvých ingrediencí. Nevěřila jsem vlastním uším, když se mě kamarád zeptal "Co je tohle?" a prstem ukazoval na hlávku česneku.
-Z takzvaných "chubbies" kraťasů se mi podlamují kolena. Jsou to kraťasy více než nevhodně krátké pro pány, ovšem jsou tu velice populární, a tak se bavím při každodenní přehlídce "chubbies" a pánských kuřecích nožek.
-Mexické jídlo. Spíš Americká verze mexického jídla, kterou jsem si nezamilovala, ale má rodina to miluje.
PS. Musím se přiznat.. Vy co mě sledujete na Snapchatu víte, jak tragicky dopadl můj pokus o vánočku. Těsto mi vůbec nevykynulo, ale i přesto jsem se rozhodla smotat cosi co připomínalo vánočku a upéct to. TO bylo tvrdé jako vytuhlý cement a nedalo se to pozřít, babičky by se mi vysmály, ještě že nemají Snapchat, haha..
Žádné komentáře:
Okomentovat