středa 27. dubna 2016

Malé zážitky #4


Keramiku zbožňuji.


Procházka se psi po staré části Wichity.



Ve vytahaném triku jsem se ocitla na maturitním plesu jedné střední školy.



Překvapení na Velikonoce!Tolik sněhu jsme neměli za celou zimu!



Tak je to jisté, nepůjdu na náš maturák sama a pojedu na poníku.


Česala jsem Carinne a nalíčila jsem ji na ples její dobrovolnické skupiny.


Také občas jezdím žlutým školním autobusem. Na této fotce jedeme na soutěž sborů!


Vedli jsme si doslova na jedničku, dokonce se náš profesor rozplakal.


Neuvěřitelně pohodové holky Fhai a Emma! Mám je moc ráda!



Prezentace projektů, na které jsem strávila poslední měsíc.



 Maminka měla narozeniny, tak jsme jí s Elin upekly dort!


Cocoa žije ve svém vlastním psím světě.


Deka, kterou šiji pro taťku v hodinách šití.


Tuhle už jsem momentálně dokončila pro mamku.

neděle 17. dubna 2016

Srovnání americké a české školy

Momentálně bych se měla věnovat povinné četbě knihy Black Hawk Down (Černý jestřáb sestřelen), ale po-narozeninové prokrastinování mi našeptává dělat cokoliv jiného než číst, tak pro změnu zase píšu...
Ještě předtím, než jsem odjela do Států jsem si myslela, že školní rok 2015/16 pro mne bude ve znamení nové rodiny a užívání. Na školu jsem vůbec nemyslela, všichni mi říkali, že to bude hračka a měli pravdu. Myslela jsem, že si budu užívat nové prostředí, které jsem nutně potřebovala, a že má nová rodina pro mne bude prioritou. To se také nezměnilo, jen jsem do té své snové představy musela vtěsnat i tu jedinou povinnost, kterou tu mám-školu.
Už to, že si sami můžete vybrat jakékoliv předměty, Vám dává neuvěřitelnou volnost. Ať už si ale zvolíte cokoliv, nebude to těžké. Upřímně, já se tu neučím, jen dělám domácí úkoly, kterých bylo na začátku školního roku víc než dost a jazyková bariéra mi také nepomohla, ale teď ke konci už skoro žádné nemáme. Pokud od roku v US očekáváte nové znalosti, tak bych doporučila si navolit takzvané AP předměty (AP=Advance Placement neboli těžší level). Problém ale budete mít v tom, že tyto AP předměty si můžete zvolit až po tom, co jste dokončili základní levely daného předmětu (např.: musíte si postupně navolit Chemii 1, Chemii 2, Chemii 3 a až po tom můžete AP Chemii). Jelikož jste tyto předměty u nich neměli, tak Vám to nebudou chtít dovolit a to zkrátka z toho důvodu, že jim nemůžete zaručit, že jste na stejné/vyšší úrovni znalostí. Obecně lepší variantou pro vzdělání tady jsou soukromé školy. Má nejmladší sestra Anna, která je momentálně prvákem na střední soukromé škole, se učí těžším věcem než já ve čtvrťáku na státní škole.
Vše se tu učíme hrou. Na příklad můj nejtěžší předmět-Americká historie(cíleně říkám nejtěžší a ne těžký). Z pravidla jednou týdně hrajeme vědomostní hru, koukáme na dokumentární film a všechny aktivity zahrnují práci s počítačem. Poznámky si vedeme na tzv. Google Drive, který máme spojený s Google Clasroom (online učebna, kde můžete najít veškeré úkoly, dokumenty, vůbec cokoliv co jsme se učili, co jsme při hodině dělali). V podstatě jen bezmyšlenkovitě opisujeme poznámky, které jsou promítány na interaktivní tabuli, již předepsané v podobě jednotlivých bodů.
Mé známky jsou po většinu času samá "Áčka", jedině historie mi kolísá mezi 89%, což je "B" a 95% neboli "A". Absolutně nechápu, jak někteří studenti mohou mít "C" nebo "D", natož propadat, to se totiž musíte snažit propadnout.
Věřím, že Univerzity jsou na tom o dost lépe, i když to sama nemohu posoudit, ale to neuvěřitelně drahé školské...
Nějak mě nenapadá co víc dodat.. snad jen, že jsem ráda, že mé potomstvo nebude mít americké vzdělání, haha...

neděle 27. března 2016

Jarní prázdniny v Puerto Vallarta, Mexiko


Měla jsem to štěstí, strávit jarní prázdniny u moře. Vyrazili jsme do Mexika a to už ve čtvrtek, tudíž jsme si prodloužili prázdniny o jeden den. Puerto Vallarta je to nádherné místo, ale mimo hotelový resort velmi chudé. Byl to jeden z mých nejakčnějších, zahraničních výletů a společně jsme si to moc užili!
Hned první den jsem ztratila sluneční brýle v moři, kvůli velkým vlnám. Málem jsem se utopila a písek jsem měla doslova všude, ale alespoň mám co vyprávět. Druhý den jsem se spálila, i přes ochranný faktor 50 a do dnes se mi loupe kůže na levé straně celého těla.
Nejsem fanoušek Mexické kuchyně, lepé řečeno nemám ráda pálivá jídla a kromě guacamole("avokádová pomazánka") sním cokoliv jiného než Mexický pokrm. Ale i přes mou vybíravost jsem si užívala mořské plody, čerstvé ryby a ovoce, ale i pizzu a hamburger.
Za těch pár dní jsem pochopila, že mexické umění řídit ve městě, je život ohrožující sport.
Předem se omlouvám, některé fotky jsou focené na GoPro a ta kvalita není nic moc..
Jsem si jistá, že mi více jak půlka fotek chybí, ale nemůžu je momentálně najít, tak je asi přidám do jiného příspěvku.

Plavali jsme s lachtany! Dostali jsme od nich pusinku na tvář popřípadě na rty, pro ty odvážnější.

Chlupatý lachtan jménem Rex, si mě zamiloval.























Se sestrami v restauraci Le Kliff, kde jsem měla toho nejúžasnějšího humra.

Moji úžasní rodiče, za které jsem neskutečně vděčná!


Jezdili jsme na kajacích...


...pokoušely jsme se s mamkou o paddleboarding...


...šnorchlovali jsme...
V ten den, kdy jsme vyrazili na tento výlet, bylo zataženo a tak jsem byla ráda,že jsem si mohla půjčit neoprenový oblek. Deset minut jsem se s pomocí Anny soukala do mokrého obleku, ale stálo to za to!

Byli jsme se podívat i na ukrytou pláž v menším ostrově, poblíž našeho hotelu.


Má každodenní snídaně. Objevili jsme restauraci Los Alcatraz a už jsme nešli nikam jinam.


Se sestrou Annou jsme "drinkovali" co to šlo. Samozřejmě nealko...




neděle 28. února 2016

Co si přivézt?!

Pokud se chystáte do zahraničí na delší dobu a to nejen jako výměnný student, myslím, že tento článek oceníte. Já jsem ho byla bývala potřebovala nutně. Nesmyslně jsem si přivezla neuvěřitelnou kupu oblečení a krámů, které jsem doposud nepoužila...
Základem je si zjistit jaké roční období na Vás čeká v průběhu celého Vašeho pobytu. Já jsem si pečlivě vygooglila "Kansas roční teploty", ale bylo mi to k ničemu. Pravdou je, že globální oteplování už není jen nějaká teorie. Tudíž jsem letos nezažila pořádnou zimu, ani sníh a to jsem si přivezla rovnou zimní bundu i kabát, protože Google mi řekl, že Kansas v zimě=sníh a mráz. Zeptejte se své hostitelské rodiny, jaké celoroční podmínky na Vás čekají. Mezi dalšími blbostmi, které jsem si přivezla byla i zubní pasta, armáda makeupu, který stejně nepoužívám, ale ráda vlastním, batoh a dvě kabelky, spoustu bot, polštář, ba i celou bižuterii, kterou vlastním! Nechápu na co jsem tenkrát myslela.. Můj kufr měl 7kg nadváhu, než je povoleno (tj. 23kg) a měla jsem problém ho sama přesunout z místa na místo.
Tak co si tedy zabalit?! Pokud si nejste jistí, jestli si danou věc vzít sebou nebo ne, zeptejte se sami sebe:"Existuje daná věc v mé cílové destinaci, tj. mohu si ji v případě nutnosti koupit? Zabalil/a jsem si už věc podobnou? Je to věc, kterou využiji? Závisí na tom můj život pokud danou věc nechám doma?". Jsou-li vaše odpovědi následující: Ano-Ano-Ne-Ne, můžete s klidnou myslí nechat věc doma.
Naopak věci, které rozhodně doporučuji si s sebou vzít jsou léky. Ironicky zrovna já, jsem na to úplně zapomněla. Prášky proti bolesti, kapky do očí, léky na alergie,popřípadě léky na něco, na co trpíte si rozhodně zabalte. Tady v Americe jsou i pitomé čočky na předpis, tudíž si přivezte dostatečné množství na délku celého pobytu, pokud možno.
Berte to tak, že čím méně si toho přivezete, tím více si můžete odvézt zpátky domu!

pondělí 22. února 2016

Life update

Je to tady, už mi to vůbec nemyslí v češtině. Nedokážu si přeložit "life update" aniž by mi to neznělo retardovaně. ?"Životní aktualizace"? ...zkrátka life update, jen krátká zpráva co se mi teď v životě děje, co dělám, co mě čeká..
Jak už jsem naznačila, angličtinu jsem vzala za svůj rodný jazyk. V angličtině přemýšlím, sním, angličtina se stala součástí mého života, tudíž prosím omluvte mou češtinu, lépe už to asi napsat nezvládnu, i když si to po sobě přečtu..
Čas tady se mi výrazně zkrátil a to až tak, že se mi to nelíbí. Tvrdou pravdou je, že se mi nechce domu. Pochopitelně mi chybí táta a ségra a naši dva vořeši a také blízká rodina, ale život tady se pro mě stal velice jednoduchým k žití. V podstatě nemám žádné dramatické povinnosti, kromě školy atd., ale to ne ní nic těžkého, když pomyslím na to, že mám opustit ty lidi, se kterými jsem strávila posledních 7 měsíců, a kteří mi podstatně změnili život, kteří změnili mě. Při pomyšlení na návrat se bohužel umím soustředit jen na ty podstatné životní mezníky, kterými budu muset projít, a které mě stresují už teď. Vidím matiku, po roce bez jakékoliv matiky, uups, vidím novou třídu, maturitu, přijímačky na vejšku plus výběr vysoké, vidím pravděpodobné odstěhování na kolej a nemyslím si, že jsem na to připravená.
Těším se na jarňáky(11.-20. března)! Máme v plánu Mexiko, Puerto Vallarta a odétáme už desátého, tak si to prodloužíme! Vyloženě prahnu po pláži. Už se vidím v mém zbrusu novém, bílém, vorvaním těle rozvalená na lehátku, jak chytám bronz! Po konci školy plánujeme ještě jeden výlet a to po Státech, tak Vám ještě dám vědět, až to bude jisté.
Vím, že spolužáci budou mít tento pátek maturitní ples a mrzí mě, že tam nejsem, tak si snad zaskypujeme se spolužáky, jak mi to Vendelín slíbil. Náš maturák bude až v květnu a to sedmého. Mám vyhlédnuté šaty od Sherri Hill, to by byl splněný sen je mít a vejít se do nich! Mimochodem mám v dubnu narozeniny, chichichi, ale nic tím nenaznačuji.
Mám pocit, že jsem s Vámi chtěla sdílet ještě něco, ale už si nepamatuji co to bylo..

Pac a pusu, stýská se mi.

Makanka

neděle 21. února 2016

Amerika ujíždí na... #1

Pro tento článek jsem sbírala své poznatky opravdu dlouho. Začala jsem 17.10.2015!

Je to jen seznam věcí, úchylností které mě překvapily, a které jsem s Vámi chtěla sdílet pro pobavení!

-První věc, které jsem propadla i já jsou termosky/láhve na nápoje. Je to nebezpečný koníček zvláště pro výměnné studenty z hlediska skladnosti, finanční stránky a také, jak to má pak člověk odvézt domu...
-Trička. To je nemoc. Američané si nechávají vyrábět trička ke každé příležitosti, ať už je to jakkoliv nepodstatná událost. Naštěstí pro mě se v tomto případě umím držet zpátky a triček z různých zážitků mám jen 7.
-Výběr jídla. Američané jsou schopní jet přes půl města pro led, jen proto, že Sonic(fastfood) má údajně lepší led. No já osobně v tom rozdíl nevidím ani nechutnám.
-K ledu se také pojí ledové tříště. Ať už je léto nebo zima, kterou jsme bohužel letos neměli, tříště se tu srkají denně. Nezáleží ani na tom, kolik je hodin, většina fastfoodů má otevřeno nonstop...
-Věřte, či ne, nejsme jediný národ tragédů s ponožkami v sandálech! Až na ten rozdíl, že tady to frčí mezi mladými a starší už by si to na sebe nevzali.
-IHOP. International House of Pancakes, aneb prostě snídaňový podnik si tu zamilujete ihned při první návštěvě. Také mají otevřeno nonstop, tudíž tu brzy ráno najdete střízlivějící a většinou podivné osoby.
-Předvařené jídlo je tu mým denním chlebem. Osobně se mi to nechutí a tak vařím čas od času sama a z čerstvých ingrediencí. Nevěřila jsem vlastním uším, když se mě kamarád zeptal "Co je tohle?" a prstem ukazoval na hlávku česneku.
-Z takzvaných "chubbies" kraťasů se mi podlamují kolena. Jsou to kraťasy více než nevhodně krátké pro pány, ovšem jsou tu velice populární, a tak se bavím při každodenní přehlídce "chubbies" a pánských kuřecích nožek.
-Mexické jídlo. Spíš Americká verze mexického jídla, kterou jsem si nezamilovala, ale má rodina to miluje.

PS. Musím se přiznat.. Vy co mě sledujete na Snapchatu víte, jak tragicky dopadl můj pokus o vánočku. Těsto mi vůbec nevykynulo, ale i přesto jsem se rozhodla smotat cosi co připomínalo vánočku a upéct to. TO bylo tvrdé jako vytuhlý cement a nedalo se to pozřít, babičky by se mi vysmály, ještě že nemají Snapchat, haha..

úterý 2. února 2016

Malé zážitky #3

Když Vám hostitelská sestra usne na klíně, znamená to, že je hodně unavená... a asi mě má také ráda.


Táta slavil šedesáté narozeniny, byla to čistě "dospělácká" akce. Přišlo přes 150 lidí a nedalo se tu hnout z místa na místo. A tak naše "dětská" parta pařila v koupelně, kde nikdo nebyl..


Se sborem jsme za odměnu byli v Kansas City na dvou denním výletě. Jeli jsme neděle-pondělí, takže nám byl vyučovací týden zkrácen o jeden den, boží! Výlet zahrnoval aquapark, divadlo s obědem, workshop na našich nových písních a nákupy!


Minulý pátek jsem nevěřila vlastním očím, když jsem se konečně dostala ze školy, Měli jsme neuvěřitelných 22 stupňů Celsia, tak jsem toho ihned využila a vypravili jsme se se psy na výlet. Nakonec jsem byla utahaná víc než oni...


Kamarádi mě vzali na rodeo. Je to děsivé, ale zároveň zábavné!-Marianna, Colton, Antavious, Tyler




Naši mě požádali zda-li bych jim nepomohla s novou reklamou na jejich business. Dnes můžete vidět billboardy s tímto plakátem po celé Wichitě. Mnoho lidí mi řeklo, že by mě nepoznali, no já bych se také radši nepoznala...

Máme dokonce i placky, o které se ve škole poprali... mě žádná nezbyla...

Je to nakažlivé...

Na začátku ledna jsme ve škole měli další tanec s motivem "Glowstick get down", tudíž jsme byli oblečeni do neonových barev nebo v bílém.

Skladba všech dívek mé první vyučovací hodiny.-Martina, Kassie, Marianna, Kristie