Chili Cook-off & báječný víkend

Poslední víkend jsem strávila ve společnosti rodiny a kamarádů. Měla jsem u sebe doma na víkend kamarádku a moc jsme si to užily! Pátek ve znamení zápasu amerického fotbalu a prohry, jak už to u tohoto sportu na naší škole bývá, byl jen začátek. V sobotu jsme vstaly brzy a meli jsme na plánu zúčastnit se jako dobrovolníci Chili festivalu. Pomáhali jsme vařit, uklízet, roznášet vzorky Chili.

Starwars Chili!

Elin(výměnná studentka z Norska & sousedka), Natalia, Makan

Večer jsme se vydali do "Strašidelného pole". Bylo to úžasné, ikdyž nemám ráda, když mě někdo straší. Celá naše grupa mě tlačila, tudíž jsem šla první.

Carinne, sestřiny kamarádky+ Natalia, já

Neděle už byla odpočívací. Bazén, výřivka, jídlo, jen ty úkoly to kazily.

Trojan Nite

Trojan Nite, neboli taková školní olympiáda mezi ročníky, už je také za mnou. Na začátku školního roku jsme měli volby na funkce atletů pro tento den. I když jsem se přihlásila, nikdo mě neznal, tudíž jsem počítala s neúspěchem. Akce začala v půl sedmé a domů jsme se dostali před desátou. Zvolení studenti ze všech ročníků soutěžili jako jednotlivci i po skupinkách. Důležití jsou i diváci a proto se ostatní studenti oblékají do kostýmů a fandí svému ročníku.
Senioři vyhráli!

Macaela, Marianna, Bruce

Naše část tribuny.

Druhačky neboli sophmores

Natalia(SK), Ludmila(ČR), Alisha(Švýcarsko), Martina(IT),  Anna(Něměcko), Gustavo(Brazílie), Já, Marintia(Mexiko)

Carinne, Marianna

Natalia(Slovensko), Martina(Itálie), Alisha(Švýcarsko)

Seniorští atleti

Marianna, Liana (kamarádka ze sboru) 

Natalia, Marianna

State Fair

Neděli jsme strávili v Hutchensonu, což je asi hodinku od Wichity. Jeli jsme tam kvůli pouti a stálo to za to!

Poprvé jsem podojila krávu! Haha.. Pravda, trochu jiný druh pouti, ale i naše klasické atrakce nechyběly. Kromě Lízy, jsem skákala z kaskadérskeho můstku, vyzkoušela ty nejnebezpečněji vypadající houpačky a taky jsem se nechala navést do dětského hradu a mazlila se s kůzlátky. 

Tacone neboli Tacos v kornoutku je bozi! Stejně tak frozen smores(marshmelowny s čokoládou a sušenkou).

Teď jedeme domu a já jsem utahaná jako štěně.

Pozdravte za mě Ladušku, prateta posílá pusinky!

Aha, takhle se to dělá!

Nechápu svůj výraz.

Po pěti minutách jsem se konečně odhodlala ke skoku...

Zleva: Makan, Natalie, Carinne, Anna, Grace 

Kansas City!

První prodloužený víkend je za mnou... Viva la Labour day! Strávila jsem ho s hostitelskou rodinou v Kansas City, hlavním městě státu  Missouri(což mi mi nejde do hlavy, ale budiž). Byla jsem nadšená, když mi Macaela (dále jako "máma") s Brucem (dále jako "táta") oznámili, že poletíme místo pojedeme. Což znamenalo půl hodiny letadlem místo tří hodin autem. Jak já miluji dlouhé jízdy autem! Měli jsme na plánu nákupy (tatínku nedívej se na účet, haha..), Cheesecake Factory-!ach bože ano! a baseballový zápas KC Royals proti Chicago White Sox. V Cheesecake Factory jsem se tak moc přejedla, opravdu to bolelo až jsem měla pocit, že to půjde ven, ale bylo mi moc líto toho dobrého jídla..
I přes prohru Royals jsem si zápas neuvěřitelně užila. Celou dobu jsem čekala na odpal míčku do hlediště a byla jsem připravená se pro něj i trochu porvat. Takových odpalů nebylo málo, ale všechny na druhou stranu než jsme byli my...Proč i my nemáme takového ducha jako má Amerika?!

Naše letadlová crew

 Zleva: Carinne, Anna, Marianna

Hlasité fanynky Royals

Jsem přežraná..

Hlásím se aktuálně z Kansas City. Jen mě v rychlosti napadlo, pokud by někoho z Vás zajímalo co se tu děje, můžete si mě přidat na různých sociálních sítích. Mám v plánu více sdílet fotky apod. 

Snapchat: m4ri4nn4

Instagram: Mariannaavokiluh

Škola

Jsem tu něco málo přes tři týdny, z toho dva ve škole a tak jsem si už zvykla na zdejší režim, pravidla. Tomu bych se chtěla v tomto příspěvku věnovat.
Zlatá naše česká škola. Kromě toho, že se pochopitelně máme chovat slušně a být pilní žáci nás nic netíží. Ovšem tady mám problém každé ráno.. Zjistila jsem, že mám dlouhé ruce. Ne, opravdu neodbočuji od tématu. panují tu přísná pravidla ohledně oblékání. Šortky nesmí být kratší než konečky natažených prstů podél těla. Žádná část spodního prádla nesmí být vidět, ani ramínko od podprsenky, nedej bože průsvitné tričko. Takzvaný "Crop top" tu také neuvidíte nikoho nosit. Ramínka tílek musí být široká jako tři prsty vedle sebe (zdravím Charlie ala Hunger games) a tak tu chodím nakupovat ve stylu Katniss Everdeen. Většina studentů tu chodí v pohodlném nebo sportovním oblečení, takže já, která si každé ráno vezmu džíny a tričko pokud možno s dlouhým rukávem, jelikož ve škole je "léto neléto" konstantě 18 stupňů Celsia, denně slyším jak se vyznám v módě.. Hahaha...
Školní systém je katastrofa. Učíme se pouze o USA. a to ve všech předmětech. Pokud si vezmete zeměpis, budete se z 90% věnovat USA. Připravte se na otázky stylu: "Ty jsi z ČR? Takže mluvíš rusky?" nebo "Ahá Československo! To já znám!"

Minulý týden jsem zažila něco nezapomenutelného! Měla jsem zrovna třetí hodinu, kdy učitel dostal sms, aby se ujistil, že dveře jsou zamknuté (to musí být, alespoň zvenku dovnitř se nesmí nikdo dostat, z bezpečnostních důvodů) a zatáhl rolety. Později jsem se dozvěděla, že ve škole byla policie s protidrogovými psi a prohledávali všechny skřínky a náhodná auta. Realita.

Mé inteligentní poznatky No.1

Miluji seriál Zoufalé manželky. Viděla jsem každý díl a dohromady jsem na tím strávila něco přes týden čistého času. Zbožňovala jsem tu domněnku všeho perfektního a uspořádaného, přesně jak je tomu na Wisteria lane. Pochopitelně jsem žila v představě, že je to přehnané, v čemž jsem se šeredně mýlila. Kansas, Wichita, Rocky Creek. To je nyní realita ve, které žiji. Skoro jako kdyby Wisteria lane, kopírovala ideu této komunity. Všechno je tu tak dokonalé! Upravené trávníky, přátelští sousedé, dokonalé rodinky, vše je tu "tip ťop".

Mám spoustu malých poznámek a netuším jak to uspořádat, tak to jen v rychlosti vysypu:
-je tu velký rozdíl mezi bohatými a chudými
-lidé tu milují charitu, rádi ji podporují, dobrovolnictví je tu populární, ale také to moc rádi dávají najevo
-něco pro mne naprosto nepředstavitelné je kukuřičné pole uprostřed města, hned vedle dvou největších obchodních center ve městě-ano to je realita, stejně tak banka u dálnice
-jídlo je tu BOŽÍ! Ale o tom chystám něco většího..
-není ulice, kde neparkuje pickup, nemluvě o tom, že manuální převodovka tu vymřela
-školní jídelna je něco, co si představím pod pojmem insuficience
-všichni jsou přátelští
-je tu asi tolik obézních lidí, kolik je u nás, většinou jsou to lidé středního věku
-většina věcí tu není znatelně levnější
-posedlost kupováním dezinfekčním gelem je tu na denním pořádku, ovšem ještě jsem nikoho neviděla to použít
-Celá Wichita používá k psaní jen obyčejné tužky...
-stejně jako my máme Drive Thru u 'Mekáče', tak tady mají Drive Thru všeho, od Starbucks přes lékárnu, banku až po obchod s lihovinami-Jaká ironie!

(Upozorňuji, že celý tento článek se týká především Wichity a okolí, jelikož jsem zatím nikde jinde nebyla...)